Odeslat stránku e-mailem

Navigace

Obsah

Blízké okolí

V obci a jejím okolí je mnoho pamětihodností a krásných míst, která stojí za to navštívit a vidět.

 

  • Piaristické gymnázium a kolej
    Olomoucký kanovník Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu (zde ke stažení) se roku 1714 rozhodl na svém zděděném panství Hertwigswaldau, konkrétně pak v Bílé Vodě, zřídit piaristickou kolej. Cílem bylo jednak zintenzívnit rekatolizaci této části Slezska, ohroženou po uzavření altranstädtského míru obsahujícího ústupky slezským protestantům, a jednak umožnit v této poněkud zanedbané oblasti přístup k základnímu a střednímu školství. V roce 1720 přišli piaristé z Kroměříže poprvé obhlédnout stavební místo a 15. ledna 1723 vydal hrabě Lichtenštejn zakládací listinu koleje. Z okolní šlechty přispěli na financování nového ústavu zejména Václav svobodný pán Haugvic z Biskupic a Eleonora hraběnka Salmová. Piaristé přišli do Bílé Vody již 18. února 1724 a začali s výstavbou koleje (dokončena byla roku 1733) u stávajícího poutního kostela Zvěstování P. Marii (původně sv. Anny). Ten jim byl svěřen do duchovní správy a roku 1727 u něj byla zřízena farnost. Po několika odkladech začala roku 1755 i přestavba kostela, která se protáhla do roku 1777.Hlavním účelem příchodu piaristů bylo ale zřízení škol - triviální školy a gymnázia - ve kterých také roku 1727 zahájili vyučování. V roce 1751 k nim přibylo i filosofické studium otevřené i světským žákům. Zvláštní a významnou částí vzdělávání v Bílé Vodě byl hudební seminář, založený roku 1733, který si vydobyl značnou pověst. V době největšího rozkvětu v koleji působilo až 17 řeholníků. Nejvýznamnějším rektorem koleje byl zdejší odchovanec P. Damasus Brossmann, rektor koleje v letech 1778-1787, který kladl důraz mj. na pěstování divadla a hudby a udržoval čilý styk s hudebním skladatelem Karlem Dittersem von Dittersdorf, který v té době působil na nedalekém biskupském zámku Jánský Vrch.Poté však působení koleje poznamenaly osvícenské školské reformy nepříznivé konfesním školám a začátkem 19. století navíc znehodnocení peněžních nadací, které tvořily hlavní majetkové zázemí konventu, v důsledku rakouského státního bankrotu roku 1811. Roku 1786 bylo zrušeno filosofické studium, roku 1818 zanikl i hudební seminář, roku 1829 gymnázium a piaristům zůstal ve správě jen hlavní (normální) škola, zřízená roku 1778. Když i ta byla roku 1872 předána do světské správy, zůstali piaristé do roku 1938 už jen jako správci místní fary.Brzy po zániku škol se pro kolej našlo nové využití, když se roku 1876 do Bílé Vody přemístil slezský provincialát Chudých školských sester naší Paní, vyhnaný z Vratislavi v rámci Bismarckova "kulturního boje". Pro řadu přestěhovaných a nových institucí - provincialát, noviciát, kandidaturu, učitelský ústav, obecnou školu, hospodyňskou školu s penzionátem - musely sestry vedle koleje postavit a pronajmout další budovy. Již v roce 1896 se však mohl mateřinec řádu opět navrátit do svého původního působiště. Některé sestry však na místě zůstaly a dále provozovaly mateřskou, obecnou a hospodyňskou školu a útulek pro přestárlé řeholnice.V září roku 1950 byly v českých zemích zrušeny všechny ženské kláštery a řeholnice různých řádů a kongregací byly násilně svezeny do sběrných klášterů; jedním z vybraným míst byla právě Bílá Voda. V roce 1951 byly mladší sestry odvezeny na jiná místa a Bílá Voda sloužila k internaci starších a práce neschopných sester. Postupně se zde shromáždila snad největší církevní komunita v Evropě, čítající až 450 řeholnic najednou; vystřídalo se zde asi 1000 sester, z nichž mnohé jsou pohřbeny na místním hřbitově

123

 

 

  • Kostel Navštívení Panny Marie
    Současná podoba poutního kostela Navštívení Panny Marie je výsledkem barokní přestavby menšího kostela zbudovaného v létech 1602-1604 baronem Kryštofem z Maltic. Plány pro přestavbu vypracoval slezký architekt Felix Antonín Hammerschmidt. Slavnostní svěcení se uskutečnilo 14.září 1777 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgostschem. Obraz na hlavním oltáři, představující výjev ze života Panny Marie, je dílem Ignácem Raabem. V prosklené skříňce nad oltářem, je umístěna pozdně gotická soška Madonny s Ježíškem (kopie), z dílny krakovského mistra Vita Stvoše. - Kostel a piaristické gymnázium pohled od Polska 

 

  • Hřbitov - kulturní památka
    V roce 2000 byl prohlášen za kulturní památku. Hřbitov je místem posledního odpočinku asi sedmi set řádových  sester. Je zde hrobka rytmistra Ludvíka hraběte d'Ambly, společný hrob obětem pochodu smrti z koncentračního tábora Osvětim. V na neoznačeném a neznámém místě na hřbitově jsou pochováni dva sovětší vojáci a příslušník jednotek SS.

1234

 

  • Zámek - Psychiatrická léčebna

Zámek  získal v rámci svého dědictví získal  Jakub   Arnošt   hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu  jako nedostavěné rytířské sídlo. Postupem času měnil jednotlivé majitele. Jeho nynější podobu, tedy mimo zásahy reálného socialismu, mu přestavbou vtiskla Marianna Oranžská, které po rozvodu se svým chotěm, synem pruského císaře, koupila panství Bílá Voda, aby mohla dojíždět za svými dětmi do nedalekého Kamience Zabkowickeho, jelikož měla zákaz pobytu na území Pruska delší jak 24 hodin.  Další majitelé  viz. Historie za zmínku stojí Max Weiss (obchodník s realitami s Vratislavi) a jeho žena, kteří zámek koupili v obavě před nastupujícím nacismem v Německu.  Nakonec po záboru příhraničí byli donuceni za nevýhodných podmínek panství prodat a posléze v Praze spáchali sebevraždu. Jejich dceři, která v té době emigrovala do Palestiny český stát podvakrát tyto majetky nevydal.  Po válce zde byly na přechodnou dobu ubytovány řecké děti a od roku 1954 je zde Psychiatrická léčebna.  V areálu je, zachovám segment z rozsáhlého zámeckého parku, který od roku 2011 prochází  rozsáhlou rekonstrukci. nádvoří zámku počátek 20.stol  Pohled od Karlových Dvorů  Dnešní stav pohled z parku

 

  • Vyhlídka Josefa II.
    Místo kde měl Josef II. po odstoupení území Prusku pronést památnou větu: "Zahrádku si vzali a plot mi nechali"zde ke stažení

 

  • Zaniklá osada Tannzapfen též Jedlová šiška, Jedlovec,    kde bylo v  roce 1930 8 domů s 37 obyvateli. Ležela na cestě mezi Bílou Vodou a Růžencem. Místo častých výletů díky výletní hospodě.

12

 

 

 

 

  • Šafářová skála -přírodní zajímavost: mrazový srub, též skála s vyhlídkou zde ke stažení

 

  • Lom Kukačka a zaniklá hospoda Guke "Na vyhlídce" - bývalý vápencový lom, v mapách označovaný „Na Vyhlídce“; těžily se zde kalcitické a dolomitické mramory (včetně polohy bílého dolomitu) a byly využívány jednak jako lomový kámen pro stavby, jednak pro vápennou pec, která produkovala v 1. pol. 19. stol. vápno pro přípravu malty a jako hnojivo. Na poměrně malé ploše je sledován výskyt pozoruhodné garnitury rostlinných druhů, z nichž mnohé patří mezi vzácné a ohrožené. Např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), pupava obecná (Carlina vulgaris). Některé z nich jsou pro území Slezska velmi neobvyklé: hvozdík pyšný (Dianthus superbus), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) a huseník střelovitý (Arabis sagittata). Toto od roku 1996 státem chráněné území je klasifikováno jako významný krajinný prvek. V blízkosti lomu přímo na hraqnici stála vyhlídková restaurace Guke.Kukačka - Guke Kukačka lom

 

  • Vysoký Kámen - geologický útvar převážně tvořený rulami.  Vyhlídkové místo 691 m n m nabízí výhled na polskou nížinu.

 

  • Borůvková hora - 899 m.n.m známe výletní místo. Na vrcholu je rozhledna. - zde ke stažení

 

  • Javorník a  zámek Jánský Vrch - město Javorní je přirozeným centrem celého javornického výběžku. Nad městem se tyčí zámek Jánský Vrch. Do roku 1945 sloužil jako letní rezidence vratislavských biskupů

 

  • Hauer kaplička - kaplička, kterou nechal postavit obyvatel Jedlovce (Tannzapen) Hauer, na cestě mezi Jedlovcem a Zlotým Stokem, dnes  mimo hlavní trasu v majetku LČR ve zcela dezolátním stavu. - kaple.
    Kaple je zasluhou občanského sdružení Společný prostor opravena a vede k ní Sudetská cesta. 
    Jedná se o mystickou cestu založené na symbolice křížové cesty.  Viz. interaktivní mapa. 

Hauer kaple zastavení Sudetské cesty

  • Zloty Stok město a muzeum těžby zlata   - německy Reichenstein (v překladu „bohatý kámen“) je město v polském Dolnoslezském vojvodství (okres Ząbkowice Śląskie), východně od Kladska; Město patřilo slezským Piastovcům, od roku 1392 náleželo Koruně české, od roku 1742 Prusku. Od roku 1945 je součástí Polska. V minulosti se zde těžilo zlato; dávné způsoby těžby přibližuje místní muzeum. Je zde k vidění také katolický a evangelický kostel. - zde ke stažení

 

  • Paczkov - středověká městská fortifikace, muzeum plynofikace  (německy Patschkau též počeštěně Pačkov), je město v Polsku (Opolské vojvodství), při hranicích s Českou republikou. Sídlo, které je poprvé zmíněno v roce 1251, mělo v roce 2008 8081 obyvatel. Rozkládá se na obou březích Kladské Nisy. - zde ke stažení

 

  • Kamieniec Zabkowicki - zámek  byl vystavěn Mariannou Oranžskou v roce 1838 v pseudogotickém stylu. Architektem stavby byl Karol Fryderyk Schinkl. Zámek byl vystavěn na kopci, a díky krásnému zámeckému parku, zahradám, terasám a fontánám se z něj stalo sídlo, které patřilo k nejpůvabnějším sídlům v tehdejší Evropě. V roce 1945 Zámek Kamieniec Zabkowický vyplenila a vypálila Rudá armáda. zde ke stažení

 

  • Zabkowice Slaskie - německy Frankenstein  Šikmá věž v Zabkowice Slaskie patří k jedné z nejzajímavějších atrakcí v celém Dolním Slezsku. Je vysoká 34 m a její současný odklon od svislého postavení je 2,14 m. Přesné datum stavby věže bohužel není kvůli nedostatku písemných pramenů známý. Několik německých odborníků ale tvrdí, že jde o pozůstatek hradu, který zde stával a z kterého se dochovala jen tato věž. Toto tvrzení potvrzují i spodní části zdí (až 10 m) , které jsou postaveny z kamenů a malty a také extrémně široké (více než 4 m) zdi, což dokazuje nejspíše původní obranný charakter. Podle zmíněných odborníků byla věž dostavěna nejspíše na počátku 15. století. Šikmá věž v Zabkowice Slaskie se pak naklonila v roce 1598 a to pravděpodobně díky tektonickým pohybům v této oblasti. V roce 1858 pak zachvátilo celé město včetně věž požár. Po něm měla být věž zbořena. Naštěstí se jí ale nakonec podařilo zachránit. Jen místo původní kovové kopule, byla nahrazena současným cihlovými zakončením. zde ke stažení

 

  • Ladek Zdrój lázně založené Jiřím z Poděbrad a jeho bratry. - zde ke stažení

 

  • Kladsko(polsky Kłodzko [kuodsko], německy Glatz), je okresní město na jihu polského Dolnoslezského vojvodství, centrum současného okresu Kladsko a historického Kladského hrabství. Město leží uprostřed Kladské kotliny na Kladské Nise. Žije v něm 28 081 obyvatel.
    První zmínka o městu pochází od kronikáře Kosmy, který jej nazývá castellum Kladsko a uvádí, že v roce 981 byl jeho majitelem Slavník, otec svatého Vojtěcha
    V Kladsku prožil své dětství pozdější první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zde i pochován.
    Dominantou města je pevnost se systémem podzemních chodeb Náhrobek Arnošta z Pardubic  Údajná replika Karlova mostu - most v Klodzku


 

 

Stránka

  • 1

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen

Vysoký Kámen


Stránka

  • 1