Odeslat stránku e-mailem

Navigace

Obsah

Brossmannův festival duchovní hudby

 

Hudební festival je věnován jedné  z nějvětších osobností, která působilala v Bílé Vodě a svou činností  pozvedla význam a věhlas této obce.    Znělka festivalu

https://www.facebook.com/Brossmann%C5%AFv-festival-duchovn%C3%AD-hudby-349946352087429/

 

Antonín Jan Nepomuk Brosmann,  řeholním jménem Damasus od sv. Hieronyma, se narodil 7. září 1731 ve Fulneku, kde se naučil hrát na housle a violoncello. Vstoupil k piaristům, když mu bylo dvacet let. Po několika letech se projevilo jeho nadání nejenom po hudební a vědomostní stránce, ale začal vynikat i jako skvělý řečník. V letech 1752-1753 studoval filozofii v Bílé Vodě a zároveň působil i jako učitel hudby. Byl natolik pilným žákem, že získal na všech zkouškách „zlaté“ známky (vyšší forma ocenění jeho studijních výsledků). Slavnostním ukončením filozofie se mohl přihlásit na studia teologie v Mikulově, která ukončil v roce 1756, a odtud se potom vrátil do Bílé Vody. Za čtyři roky byl přeložen do piaristické koleje v Kroměříži a o dva roky později se ocitl zpět v Bílé Vodě už jako profesor filozofie. Tehdy obnovil tradici divadelních představení. Po delší době se první představení, ke kterému složil i vlastní hudbu, hrálo o Thomasi Morovi.

 V roce 1767 pozval olomoucký biskup  Brosmanna do Kroměříže, kde vedl chrámový sbor a vyučoval v pěveckém semináři. Pobyt v semináři trval osm let do roku 1775, odtud byl přemístěn do Příboru. Naposledy se do Bílé Vody vrátil v létech 1778–1787  jako rektor piaristické koleje a farář.

Na nedalekém zámku Jánský Vrch zakládá Filip Gottthard Schaffgotsch, římskokatolický kněz a biskup vratislavský, který emigroval z Pruska, vlastní biskupskou kapelu pod vedením Karla Ditterse z Dittersdorfu. K tomu to kroku se rozhodl jako velký milovník hudby a častý návštěvník koncertů v Bílé Vodě.

Díky těmto dvěma velikánům se Javorník stal kulturním centrem celého kraje. Vzájemně se zvali na koncerty, které se příležitostně konaly v sále na koleji. Ditters pomohl rozšířit Bělovodský orchestr a Brosmann na oplátku navštěvoval biskupské divadlo. V roce 1777 byl slavnostně konsekrován (vysvěcen) Bělovodský kostel Navštívení Panny Marie. Při této výjimečné příležitosti secvičili seminaristé z Bílé Vody divadelní představení, na které se přišlo podívat kolem čtyř tisíc lidí. V roce 1778 byl P. Antonín Brosmann slavnostně jmenován  rektorem a farářem v  Bílé Vodě.  Rektor byl zvolen, podle stanov, jen na tři roky. Díky spokojenosti s vedením koleje a farnosti mu byla  funkce  obnovena ještě dvakrát. Během svého působení byl uznáván  za skvělého a nadaného skladatele a teoretika, který díky hudbě pozvedl jméno a prestiž koleje.. Složil  skladbu pro hraběte Salma, který byl velmi nadšen, přestože vnímal piaristy jako finanční břímě. Získal  uznání  lidí, ale nebylo to  jen díky jeho hudebnímu talentu, který neustále rozvíjel, ale také díky svým pedagogickým a hlavně lidským vlastnostem a schopnostem.  Funkce rektora se ujímá na počátku Prusko Rakouské války. Pruští důstojníci, v obsazeném Javorníku, se zřejmě snažili navázat na hudební tradici a uspořádali zde několik hudebních kolegií. „Pozvali“ i Brosmanna aby zde hrál na housle.  Svou hrou získal náklonost velícího důstojníka a uchránil kolej v Bílé Vodě a i obec od dalších represálií, neboť v Bílé Vodě několikrát Prušáci  požadovali vysoké výpalné. Ještě jednou musel využít „pohostinství“ Prušáků  po té co byl  odvlečen do Frankensteinu (pol. Ząbkowice Śląskie), kde byl pět dnů internován.

Na vlastní žádost byl Brosmann  přeložen do Příboru. Před svým odchodem zanechal v kronice napsanou omluvu za všechny chyby, které udělal během devíti let svého působení. Dne 16. září 1798 ve věku 67 let zemřel.

P. A. Brosmann si v Bílé Vodě vychoval spoustu vynikajících žáků, o kterých však anály mlčí. Dochoval se alespoň záznam  Brosmannova žáka Gottfrieda Riegra  (1764-1855), který řekl, že Brosmann nejraději sedával na zemi na zahradě piaristické koleje a komponoval.

V roce 1937 byla v disertaci Čeněslava Gardavského tvorba P. A. Brosmanna  podceněna. K rehabilitaci jeho jména došlo až tehdy, kdy se na barokní hudbu začalo hledět jinýma očima. P. A. Brosmann se jeví jako nejvýraznější skladatelská osobnost v českém hudebním světě 18. století. V muzeu se dochovalo 100 skladeb.